Shrnutí: Česká republika je z velké části závislá na dovozu plynu a ropy ze zahraničí, sama dokáže vyprodukovat jen malé jednotky procent. V tomto článku popíšu, kde se bere v Česku plyn a ropa a také se zaměřím na plynovody a ropovody v ČR.
- Ropa se v Česku odebírá z ropovodu Družba a ropovodu IKL
- Plyn se v ČR odebírá z plynovodu Gazela a plynovodu Transgas.
Odkud se v České republice bere ropa?
Doprava ropy do České republiky je zcela závislá na dvou ropovodech, jelikož země nemá přístup k moři pro lodní dopravu. Dlouhá léta byla ropa dovážena pouze přes jeden ropovod – Družbu, který sem původně směřoval z bývalého Sovětského svazu, což zemi činilo závislou na jeho politice. Po pádu východního bloku vznikly snahy o snížení závislosti na jednom dodavateli, což vedlo k výstavbě ropovodu Ingolstadt.
Ropovod Družba
První ropovod, který procházel českým územím, se jmenoval Družba. Vedl do Bratislavy a byl dokončen v roce 1962 a o tři roky později byl prodloužen až do Záluží u Mostu.
Až do roku 1989 byla Československá republika zcela závislá na dovozu ropy z bývalého Sovětského svazu prostřednictvím ropovodu Družba. Ročně se takto dovezlo až 18 milionů tun ropy. S pádem železné opony v roce 1989 se otevřely nové možnosti pro dovoz ropy z kapitalistických zemí, což umožnilo Československu vymanit se z jednostranné závislosti na Rusku. V roce 1990 byl zprovozněn ropovod Adria, který již od roku 1984 vznikal jako společný projekt bývalé Jugoslávie, Maďarska a Československa.
Ropovod IKL ( Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov )
Zrodu výstavby ropovodu IKL došlo v letech 1990-1992 v důsledku změn v politické a ekonomické situaci ve světě. Tehdejší ČSFR správně odhadla své budoucí potřeby a vývoj ve světě a rozhodla se pro realizaci této výstavby. Rozhodnutí o výstavbě bylo učiněno na základě vznikajících problémů těžařských společností v Rusku a s tím spojenými potenciálními problémy s dodávkami ropy ropovodem Družba. Využití ropovodu Adria jako další alternativy neuspokojilo potřeby z důvodu nedostatečné kapacity a v budoucnu hrozilo reálné nebezpečí, že Česká republika bude vyloučena z dodávek ropy v důsledku rostoucí poptávky ze Slovenska a Maďarska.
Rozhodnutí o výstavbě nového ropovodu vycházelo z odhadu jeho důležitosti a potřebnosti, který se ukázal jako oprávněný a zásadní. Myšlenka výstavby ropovodu se setkala s pozitivním ohlasem nejen v České republice, ale i v Německu, a tak se k výstavbě přistoupilo. Původně plánovaná trasa z Ingolstadtu přes Kralupy nad Vltavou do Litvínova byla z několika důvodů změněna na současnou trasu Vohburg an der Donau – Nelahozeves (u Kralup nad Vltavou), nicméně název ropovodu IKL byl z nostalgických důvodů zachován a je běžně používán dodnes.
Odkud se v České republice bere plyn?
Cesta zemního plynu do České republiky je podobně jako u ropy vedena především z Ruska. Přibližně čtvrtina naší celkové spotřeby je dodávána z Norska.
Na českém území se nachází téměř 2 500 kilometrů mezinárodních plynovodů, které dodávají plyn do zemí, jako je Německo, Rakousko nebo Itálie. Zemní plyn z dálkové přepravní soustavy vstupuje do vnitrostátních plynovodů přes hraniční předávací a regulační stanice, které snižují tlak plynu na požadovanou hodnotu. Celková délka vnitrostátních plynovodů, které dodávají plyn téměř 3 milionům koncových uživatelů, přesahuje 1 000 km.
Součástí distribuční soustavy zemního plynu v zemi je také 5 kompresních stanic, které udržují potřebný tlak pro průtok plynu v plynovodech. Zatímco tlak plynu v nízkotlakých plynovodech nepřesahuje 0,05 baru, plyn ve vysokotlaké distribuční síti je poháněn tlakem až 100 barů.
Plynovod Gazela
Plynovod VVTL Gazela je důležitou součástí české plynárenské infrastruktury a slouží k přepravě zemního plynu. Gazela má přepravní kapacitu 33 miliard m³/rok a umožňuje obousměrný provoz s obousměrnými komorami pro čištění.
Plynovod začíná na severu Čech v Brandově a končí na hraniční předávací stanici v německém Waidhausu. Gazela je propojena s plynovodem OPAL, který dále navazuje na mezinárodní plynovod Nord Stream.
Původní plán trasy měl tři varianty, z nichž byla zvolena nejkratší 166 km varianta B podél již existujících plynovodů. Stavba byla zahájena v roce 2010 a plynovod byl slavnostně otevřen na začátku roku 2013.
Projekt realizovala společnost NET4GAS s. r. o. a byl financován za 400 milionů EUR. Výstavba plynovodu přispěla ke zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek zemního plynu do České republiky a dalších středoevropských zemí.
Plynovod Transgas
Transgas je plynovod, který přepravuje zemní plyn z Ukrajiny přes Slovensko a Česko až do Německa a má také odbočku do Rakouska. Tento plynovod navazuje na ruský plynovod Sojuz, který vychází z Orenburgu. Jeho výstavba probíhala v letech 1975 až 1979 s cílem zajistit zásobování plynem Ukrajiny a středoevropských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci. V centru Prahy poblíž Václavského náměstí byl kvůli němu postaven stejnojmenný komplex budov, který sloužil jako dispečink.
Často kladené dotazy
❓Co je to ropovod?
Ropovod je potrubní systém určený pro přepravu ropy z míst těžby nebo skladování k zpracovatelským zařízením a místům spotřeby. Tyto potrubí mohou být různě dlouhé a mají různé průměry. Přeprava ropy ropovody je významná součást energetické infrastruktury a umožňuje efektivní a bezpečnou distribuci ropy po celém světě.
❓Odkud se dováží ropa do ČR?
Česká republika dováží většinu ropy z různých zahraničních zdrojů. Největší podíl tvoří ruská ropa, která přichází převážně potrubím Družba. Dalšími významnými zdroji jsou norská ropa z ropovodu IKL, ropa z Kazachstánu a dalších států. Přeprava ropy do ČR je důležitá pro energetickou bezpečnost země a zajištění energetických potřeb průmyslu a domácností.
❓Odkud se dováží zemní plyn do ČR?
Zemní plyn se dováží převážně z Ruska potrubím Nord Stream a z Německa potrubím OPAL a Gazela. Kromě toho se do ČR dováží plyn i z dalších zemí, jako jsou například Norsko, Usa, Katar, Alžírsko, Nizozemsko a další země. Zemní plyn je pro ČR velmi důležitým zdrojem energie, a proto se v posledních letech usiluje o diverzifikaci zdrojů, a rozvoj domácí těžby zemního plynu.
Užitečné odkazy:
Zemní plyn v České republice – mpo.cz
Odkud k nám proudí fosilní paliva – epet.cz
Plyn v EU – consilium.europa.eu